Začátečnické Město

Akame

Lubbock mi dal ten jeho divný signál a tak mi hned došlo, že udělá nějakou kravinu, ale tentokrát to kravina nebyla. Objal mě a řekl mi spoustu povzdbuzujících věcí a já se jen usmála a pevně si ho přimáčkla k sobě. Nikdy to nebude takové, jaké bych to chtěla já, ale díky za motivaci.. hodně si toho vážím. Řekla jsem a též se usmála.

Lubbock

Snažil jsem se říct něco lehkého a aby to třeba Akame neurazilo. Akame to vzala celkem s přehledem a já byl rád, že je Akame taková, ale zase jsem se trochu bál, protože Akame si vůbec nevěřila a už vůbec nevěřila tomu, že by se to někdy u ní v reálném životě změnilo. Z toho co řekla jsem jí ještě víc sevřel v objetí. "To nikdy neříkej... na světe existuje plno lidí, kteří by tě milovali takovou, jaká jsi." Řekl jsem a silně přimouřil oči, protože jsem čekal facku.

Akame

Lubbock si mě ještě více přitiskl a já cítila to teplo, které z něho vycházelo. Byl to celkem příjemný pocit a po tom co řekl jsem zavřela oči. Po chvilce jsem je otevřela a vyteklo mi z nich nespočet slz. Opravdu...myslíš? Zeptala jsem se a slzy kapali na Lubbockova rameno. Jsi vážně super... chtěla bych tě potkat v reálném světě, ale... říkal jsi, že už máš holku, že? Dodala jsem a svojí hlavu mu položila na rameno.

Lubbock

Facka nepřišla a já byl celkem v klidu a spokojen. Akame se rozplakala a já jen pokrčil pusou, protože mi to připomínala Ayase když též plakala. Chtěla mě potkat v reálném světě, ale uvědomovala si, že už holku mám. Pohladil jsem jí po vlasech a zavřel oči. Ty jsi též super Akame a ano.. mám přítelkyni, která je taky super a jsem rád, že jsem jí našel, protože většinou nemám moc velké štěstí na hezké dívky, ale taky to není věc, kvůli které by jsme se nemohli sejít... jestli ti pomůže lehké obejmutí, tak to nikomu určitě vadit nebude a kdyžtak bych tě mohl též seznámit s mojí přítelkyní. Řekl jsem a dále jí hladil po vlasech.

Akame

Přemýšlela jsem nad tím, jak moc špatné to semnou je a to ve mě opět budilo divný pocit, protože pomyslel na to, že jsem se takhle otírala o Soratu... děs. Lubbock řekl, že jsem super a dokonce mi nabídl to, že bych se mohla seznámit s jeho holkou. Jsi opravdu milý... určitě si to někdy naplánujeme, ale tak mě napadlo, jestli by jsi nechtěl být můj kluk zde ve hře. Říkal si, že si tyto 2 světy nespojuješ, tak proto se ptám. Řekla jsem a čekala jak bude reagovat. Lubbock mě hladil po vlasech a já se jen usmívala a měla zavřené oči.

Lubbock

Akame zněla celkem šťastně a já se pak akorád usmál a byl rád, že to takhle bere, ale pak řekla něco, co mi celkem vyrazilo dech. "Ona chce být moje holka v tomhle světě?... vím, že jsem to řekl, ale nevím... jestli to nebude divné." Pomyslel jsem si a pak si povzdychl. "Jsi roztomilá a neměl bych s tím problém, ale bojím se toho pocitu, že bych si myslel, že svojí přítelkyni podvádím... vím, že jsem říkal to s tím, že si nepropojuju tyhle světy, ale i tak tady ten pocit bude." Řekl jsem jí a pak jí pohladil po tváři. "Necháme tomu volný průběh a uvidíme... mě to dá aspoň čas se na to připravit" Řekl jsem a usmál se na ní.

Denorien

Zase nás přišla zachránit ta holka z lukem. Od kud se pořát bere? Řekla jsem si a usmála se na ni. Arigato, že si nás znovu přišla zachránit. Poděkovala jsem a pak nám doporučila zabít pár divočáků. Divočáci mě vůbec nenapadli. Doufám, že budou blízko.. Pomyslela jsem si a zadívala se na obzor. Pojď, musíme je najít! Řekla jsem a vydala se za kopce.

Sayo

Ten kluk byl celkem překvapený a já se usmála. Starám se tu o chod hry a pomáhám začátečníkům, třeba díky vám jsem zjistila, že se vám nespustil tutoriál, který by vám řekl, že můžete použít váš skill na rychlé zabíjení příšer. Řekla jsem a pak skočila na velký kámen. Zachvilku bude 12:00.. měli by jste se jít najíst. Určitě nemusím připomínat, že se o vaše tělo musíte i starat. Dodala jsem a rozhlížela se po paloučku a ta dívka to brala celkem hodně rychle, ale její životy na tom jsou opravdu špatně. Ten kluk řekl, že se nejdřív musí vyléčit a já kývala hlavou. Dejte si větší pozor a nezapomeňte na oběd! Zakřičela jsem a zámavala jim.

Akaryu

Už jsem měl chuť po novém lvlu, ale stále jsem ho nedokázal udělal. Ta holka nám doporučila ty kance a pak z ní vypadlo to, že se stará o chod hry a mě hned došlo,že to je adminka. Aha.. rádi jsme pomohli. Řekl jsem a snědl půlku chleba a vyléčil si tak zranění od toho vlka. Deno se hnedka vrhla kupředu a já rychle běžel za ní. Arigato za pomoc! Zakřičel jsem a pak přemýšlel nad tím co říkala. Měl bych se najíst v reálném životě, že? Pomyslel jsem si a pak zastavil Deno tak, že jsem jí chytil za ruku. Asi půjdu na oběd... ty by jsi měla jít taky. Řekl jsem a usmál se.

Akame

Lubbock řekl, že jsem roztomilá a já se usmála slza mi stekla po tváři až na bradu. Čekala jsem, že mě políbí, ale nebylo tomu tak. Bál se o to, že by měl opravdu hnusný pocit z toho, že podvádí svojí holku v reálném životě a já jen sklopila oči. Pak mě pohladil po tváři a řekl, že tomu necháme volný průběh a já si utřela slzu a pak ho chytla za ruku. Dobře.. hlavně to prosímtě neříkej té tvé holce. Řekla jsem a trochu se pousmála. Můžeš mi dát pusu? Zeptala se ho a šibalsky se usmála.

Lubbock

Čekal jsem na to, jak bude Akame reagovat, ale nakonec to odkývala a zmínila to, že nechce abych to říkal svojí holce a já se jen usmál. "Máš mé slovo." Řekl jsem a pak se mě zeptala, jestli bych jí nemohl dát pusu a já se trochu začervenal a po hlavě mi stekla kapka. "No..eh... no... nevím..." Vycukal jsem ze sebe a začal se drbat na hlavě.

Akame

Byl opravdu stydlivý a já se usmála. Bojíš se? Máš divný pocit, viď? Zeptala jsem se a svoje čelo opřela a o to jeho. Neboj se.. uvolni se a mysli na to, že tohle je úplně jiný svět. Dodala jsem a čekala na to, jak bude Lubbock reagovat a jestli vůbec bude dělat něco z těch věcí, které jsem mu řekla.

- Frčím na 2 týdny do Anglie, tak budu postovat s mírou. :-D

Lubbock

Opravdu jsem divný pocit měl a tak jsem trochu odstoupil od Akame a usmál se. "To máš pravdu, ale chvilku to přetrvá, než si na to zvyknu.. navíc za chvilku bude 12 na oběd, tak si nejspíš zajdu dát něco na zub." Řekl jsem a mrknutím naznačil, že by se měla též jít naobědvat.

Užij si to

Akame

Lubbock řekl, že si bude muset zvyknout a já jen protočila očima a pak řekl, že je čas na oběd a já si v menu zkontrolovala čas. Máš pravdu.. psali, že o naše těla se nikdo nestará a tak to musíme hrát s mírou. Řekla jsem a pak se zamyslela nad tím, že můj táta mi nosí oběd vždycky hodinu po dvanácté. Já zatím dofarmím ten 2 level. Dodala jsem a čekala až se Lubbock odhlásí.