Tokyo

Shino

Sorata mě objal a začal se mi omlouvat. Políbí mě? Pomyslela jsem si, ale pak mě chytl za ramena a poděkoval mi. Já jsem akorád sklopila oči a pak šel hnedka k té holce. Takže zase nic. Pomyslela jsem si a smutně na ně koukala.

Ryuunosuke

Jel jsem metrem a moje GPS ukazovala, že Sorata je přímo na zastávce místního parku.  Dojel jsem tam metrem a vystoupil. Sorata už očividně nebyl v pořádku a tak jsem šel blíž. Sorato! Přestaň dělat blbosti a vzmuž se. Celou dobu si netoužil po ničem jiném a teď když to máš na dosah, tak se toho necháš zbavit? To není Sorata, kterého jsem znal. Řekl jsem a podíval se na něho vážným pohledem.

Ayase

Když se mi Sorata omluvil, bylo mi o hodně lépe. Takové věci mi už nikdy neříkej! Řekla jsem mu a objala ho. Potom dorazil nějáký další kluk. Vypadal jako Soratův kamarád, protože ho začal podporovat. Úplně jsem přestala vnímat okolí, jen jsem tam klečela a objímala ho.

Sorata

Tekla mi slza za slzou a pak mě Ayase objala. Říkala, ať jí takové věci už nikdy neříkám a v tu dobu jsem jí pořádně sevřel. Chtěl jsem jí cítit celou. "Nevím... jestli to dokážu..." Řekl jsem a jednou rukou jí hladil po zádech. Pak přišel můj kamarád, který se nikdy moc neukazoval, ale tentokrát asi udělal výjimku. Nevěřil jsem tomu, že se ukázal, ale zrak mě neklamal. "Ryuunosuke...? Arigato..." Akorád jsem dodal a pevně si Ayase držel u těla.

Ayase

Sorata říkal, že neví jestli to dokáže a ještě víc se ke mě přitiskl. To zvládneš, kvůli mě. Řekla jsem mu do ramene. Po chvíly přijelo další metro, tak jsem dala Soratovi dlouhý vášnivý polibek, pohladila ho po tváři a postavila se. Sayōnara, zítra se uvidíme. Řekla jsem a vešla do metra. Když se zavřeli dveře, přitiskla jsem dlaně na sklo a usmála se na Sorata. Pak se vlak rozjel a já byla konečně na cestě domů.

Sorata

Ayase říkala, že to zvládnu kvůli ní a já se usmál a utřel si slzy. Pak mi Ayase dala úplně nádherný polibek a já si to užíval naplno. Cítil jsem její sladké rty a celkem mě to vzrušovalo. Nevěděl jsem, jestli to je anděl, ale byl to asi nejlepší pocit v mém životě. Ayase se pak postavila a vešla do metra. Nechtěl jsem aby odcházela, ale pak řekla, že se zítra uvidíme a já úplně zapoměl na to, že vlastně máme školu. Natáhl jsem ruku směrem na dveře a pak se jen díval, jak Ayase odjela. Celou dobu jsem se nezmohl k tomu něco říct, ale byl jsem též rád, že se Ryuunosuke ukázal. Došel jsem k němu a chytl ho za ramena. "Ryuunosuke... jsem rád, že jsi tady. Nikdy jsem tě neviděl, ale musím říct, že ti to sekne." Řekl jsem a zasmál se. Pak jsem se podíval na Shino, která vypadala opravdu smutně, proto jsem k ní přišel a znovu jí objal. "Myslel jsem si o tobě, že budeš opravdu divná, ale dokážeš zvednout náladu a někoho silně podpořit. Jsem rád, že jsi sem přišla, jinak bych se z toho asi nedostal... Arigato- gozaimasen!" Řekl jsem a držel jí v objatí.

Shino

Sledovala jsem ty dva a u toho se mi začali celkem lesknout oči. Metrem přijel nejspíš další Soratův kamarád, který měl delší vlasy, než Ayase. Vypadal celkem inteligentně a pohledně. Sorata tu pak každého skoro objal a řekl mu svoje. Já byla poslední a u mě měl ten největší proslov. Ze začátku jsem si myslela, že mu jednu střelim, ale pak jsem si to rozmyslela, protože řekl něco, co mě zahřálo u srdce. Taktéž mi poděkoval a též mě objal. Ruce jsem měla podél těla a jen mlčky stála a nechala se od Soraty pořád obímat. Nechtěla jsem pouštět slzy, ale nedalo mi to a pár mi jich steklo. Ruce jsem mu dala kolem zad a též ho pěvně objala. Říká se, že kamarádi si pomáhají. Řekla jsem a slz mi teklo víc a víc.

Ryuunosuke

Sorata se z toho nakonec vysekal a dopadlo to dobře. Ta holka ho políbila a já akorád pokroutil hlavou. Jak tohle může vydržet? Předávat si tak tolik nechutných bacilů přímo do pusy. Humus... Řekl jsem si pod nos a Sorata mě pak chytl za ramena a byl rád, že tu jsem a též zmínil to, že jsem prej pohledný. Nech si ty vtípky... Řekl jsem mu a trochu se od něho vzdálil. Pak se zase přilepil na tu druhou holku a začal mumlat nějaký blbosti, které ani nedávali smysl, protože zrovna Sorata je ten, co by se u té holky tak dlouho omlouval, že by neměla jinou možnost, než omluvu přijmout. Dal jsem ruce do kříže a čekal až si ti dva domazlí.

Ayase

Byla jsem v metru a měla jsem opravdu skvělý pocit. Byla jsem do Sorata zamilovaná až po uši. Našla jsem si celkem pěkné místo na sezení a když si chtěla pustit hudbu, uvědomila jsem si, že mobil zůstal u ředitele na stole. Kse! Takže tam budu muset jít zítra znovu.. Řekla jsem si a opřela si hlavu o sedačku. Za osm minut metro dojelo na moji stanici a při výstupu do schodů jsem si všimla, že stále prší. Celkem mě to štvalo, protože jsem už začínala schnout. Běžela jsem k našemu domu a když jsem vešla, chytila mě za ramena vystrašená matka. Kde se pro boha touláš? Venku se už stmívá a ještě k tomu prší. Řekla a objala mě. Neboj, jsem v pohodě. Odpověděla jsem a usmála se na ni. Chudinko, si úplně promoklá. Okamžitě se jdi převléct. Dodala a já akorát utíkala do pokoje.

Sorata

Shina řekla, že kamarádi si pomáhají a já se usmál a podíval se jí do očí. "Jo... máš pravdu, takže pokuď budeš něco potřebovat, tak jsem tu pro tebe." Řekl jsem a sjel jí rukou po tváři. "Nevím co to je, ale díky Ayase mi nevadí, že se teď dotýkám jiné holky. Dřív jsem s tím neměl moc zkušenosti." Pomyslel jsem si a usmál se. "Zítra ve škole." Řekl jsem a zamával oběma. Metro přijelo a já jel na stanici, která je nejblíž k mému domovu. Cesta byla klidná a já měl dobrou náladu. Když jsem dorazil domů, tak jsem byl celý smočený a celkem i utahaný. Beze slova jsem šel do pokoje a táta s mámou byly v obyváku. Převlékl jsem se a podíval se na počítač. "Zajímalo by mě, jestli Ayase má nějakou sociální síť." Řekl jsem si a pak do pokoje vkročil táta a sedl si na postel. Tak co Sorato? Jak jsi válel? Zeptal se mě a já si na postel lehl. "Čekal jsem dlouho... posílal jsem zprávu a také volal a na zprávu mi neodepisovala a telefon típala." Řekl jsem a táta sevřel ruku v pěst a bouchl do postele. "Já jí najdu a zničím!" Vykřikl a já rychle vyletěl z postele a chytl ho za zápěstí. "Nedokončil jsem svojí řeč... nakonec jsem se v tom dešti rozhodl, se na to vykašlat a jít domů, ale ona celou tu cestu běžela a stihly jsme se v metře. Byl jsem fakt naštvaný a řekl jsem spoustu nevhodných věcí." Řekl jsem a nadechoval se na další slova. "Ty! Idiote! Jak můžeš s dívkou mluvit tak nedbale!" Zakřičel a skočil na mě. Já akorád začal mávat rukama. "T-t-táto, tak to neskončilo! Přišla další holka a objala mě a..." Ani jsem nedodal a táta vykulil oči. "2 holky?! Jseš blázen Sorato?! Jak to budu financovat?!" Opět zakřičel a chytl mě za hlavu. Já akorád rychle začal mluvit o tom, jak to doopravdy dopadlo. "Aaa! Ta holka mi řekla věc, kterou jsem jí udělal ve škole a že to byl stejný pocit, kterým byla i ona raněná, tím jsem dostal celkem rozum a začal se omlouvat té dívce... pak přišel kámoš a ještě víc mě podpořil a nakonec to dopadlo tak, že mě políbila a odjela metrem!! Všechno je v pořádku!!" Křičel jsem a táta se pak zasmál a poplácal mě po hlavě. "To je můj kluk! Zítra jí pozvy tentokrát k nám... a doufej, že tentokrát přijde v čas."

Shino

Sorata řekl, že když budu něco potřebovat, tak tu je pro mne. Šťastně jsem se usmála a kývnula hlavou. Pak mi přejel rukou po tváři a já se začervenala, protože mě nikdy nikdo takhle po tváři nepohladil. Sklopila jsem hlavu, aby to nebylo vidět a když Sorata odjel, tak jsem se podívala na toho jeho kamaráda. Došla jsem k němu a usmála se. Tak ty jsi Soratův kamarád? Já jsem Shino, těší mě. Řekla jsem a podala mu ruku.

Ryuunosuke

Sorata odjel a já mu akorád zamával. Ta holka, která se s ním mazlila, přišla ke mě a hned mi podávala ruku s tím, že se představila. Akorád jsem odklonil hlavu směrem do strany  a zamračil se. Ano jsem a mě moc netěší, protože ve tvých očích se dá vyčíst, jak moc máš ráda otravování kluků, bohužel u mě takové štěstí mít nebudeš. Sayonara. Řekl jsem a při přijetí dalšího metra dojel domů. Doma jsem si zapl pc a začal pracovat na jednom programu.

Shino

Ten kluk mě úplně shodil a já akorád s překvapeným výrazem hleděla do prázdna. Mám ráda otravování kluků? ~Oy... Řekla jsem si a se sklopenou hlavou šla domů. Hotel byl celkem blízko, tak jsem si nandala kapucu a vyšla z metra. Cesta byla opravdu krátká a když jsem vešla do hotelu, tak tu bylo hodně lidí, kteří se schovávaly před deštěm. Na recepci jsem se ohlásila a šla do svého pokoje. Doma v pokoji jsem si dala mobil na nabíječku a napsala zprávu Soratovi.

kód:

Máš hodně divného kamaráda, slušně jsem se mu představila a on mi hnedka z očí vyčetl to nejhnusnější věc.

Napsala jsem a nandala si AmuSphere a šla hrát GGO.

Ayase

Šla jsem se do koupelny osprchovat a pod sprchou jsem si vzpoměla na Soratův úsměv. Trošku jsem se začervenala, jelikož na mě tekla horká voda a jeho úsměv byl opravdu roztomilý. Když jsem vylezla, usušila jsem si vlasy a šla do pokoje. Ayase, večeře je na stole! Ozvalo se z kuchyně. Hned jsem dole. Odpověděla jsem a pokračovala do pokoje. Převlékla jsem se a rychle seběhla schody. Jsem tu! Řekla jsem a přisedla si ke stolu. Mami, tati, chtěla bych vám něco říct. Dneska jsem měla rande s novým spolužákem. Když jsem to dořekla, tátův pohled se z tabletu přesunul na mě. Akorát jsem se na něho usmála a lehce si spravila vlasy. Tak to gratuluju, byl alespoň milý? No..ano byl. Je úžasný! Mám ho strašně moc ráda. Odpověděla jsem a viděla, jak táta odkláda tablet a spojené dlaně dal před sebe na stůl. A jak pak se jmenuje ten hrdina. Zeptal se trošku podrážděným hlasem. Sorata. Odpověděla jsem s úsměvem. Hah, Sorata? Nění to náhodou holčičí jméno? Řekl posměšným tónem a zachechtal se. Máma zrovna donesla na stůl hrnec s polévkou a když ho slyšela, jebla ho útěrkou po hlavně. Nech si to! To jsem moc ráda zlatíčko. Řekla a pohladila mě po hlavě. Někdy ho sem přiveď, ráda bych ho poznala. Dodala a začala nalévat polévku. Taky bych ho opravdu, opravdu moc rád poznal.. Řekl táta a výrazně sevřel pěst. Nebojte, bude se vám líbit! Řekla jsem a vzala do ruky lžíci. Itadakimasu! Dodala jsem a začala jíst.

Sorata

Táta byl slově úplně lehce změnitelný. Odešel do kuchyně a po cestě mi řekl ať pak příjdu na večeři. Slyšel jsem, jak mi zazvonil telefon a Maid-chan řekla, že to je zpráva od Shino. Rychle jsem vzal mobil a otevřel zprávu. Nebylo to nic důležitého, ale jen připomínka na to, jak se Ryuunosuke chová.

kód:

Hlavně z toho nebuď smutná, protože on takový bohužel je. Půjdu na večeři a pak nejspíš spát, zítra je škola... tak zatím, oyasuminasai!

Napsal jsem a hodil mobil na postel. Při procházení dveřma mě napadlo, že bych měl také napsat Ayase. Rychle jsem se pro mobil vrátil a začal psát.

kód:

Oyasuminasai, Ayo. Doufám, že ti tak můžu aspoň říkat :) Dnešek byl super a doufám, že zítřek bude ještě lepší. Táta dokonce chce, aby si zítra přišla. Moc se na tebe těší. Tak pa.

Odeslal jsem zprávu a opět hodil mobil na postel a šel dolů na veřeči. Sednul jsem si ke stolu a máma pomalu přinášela jídlo. "Sorato! Řekni mamce o tvým rande..." Řekl táta a drknul do mě. Z hluboka jsem vydechl a usmál se. "Ze začátku jsem si myslel, že jsem jenom obětní beránek, co skočil někomu do pasti. Čekal jsem tak dlouho v parku, že jsem si myslel, že to bude můj konec. Pršelo čím dál víc a já ztrácel nervy. Už jsem to vzdával, ale v metru mě stihla zastavit a omluvit se, jenže já to pokazil a řekl tolik hnusně pravdivých věcí... pak přišla kamarádka a řekla mi, že moje chování ve třídě jí též přineslo ten pocit, který jsem měl. Vysvětlila mi jak se ho zbavit a tak jsem šel k Ayase a obejmul jí s tím, že jsem se omlouval co nejvíc to šlo. Už jsem si myslel, že dostanu pecku, ale nedostal, protože přišel Ryuunosuke a strašně mi pomohl tím, že mě slovně podpořil. Ayase to semnou nevzdala a nejspíš nám to vyšlo, ale doufám, že už se nic takového nestane, protože už nechci ten pocit zažít znovu." Dovyprávěl jsem a usmál se. "Máš opravdu štěstí... za naších mladých let, by ti přiletěla facka a už by si o ní nikdy neslyšel." Řekla máma a já sklopil oči. "Tak to díky za podporu..." Řekl jsem a vzal do ruky příbor. "Dělám si srandu... jsem ráda, že ti to vyšlo a určitě tu bude vítána. Chtěla bych jí poznat, protože chci vidět dívku, která má nervy na našeho Soratu." Dodala a též si přisedla. "Itadakimasu!" Řekl jsem a pak se usmál na to, co řekla matka. Vrhnul jsem se do jídla a při tom myslel jen na jednu věc... a to na Ayasu.

Shino

Hrála jsem GGO a furt myslela na ten okamžik, kdy mě Sorata pohladil po tváři. Přemýšlela jsem nad tím, jestli to byla zkouška emocí nebo ne. Možná si myslel, že budu nějak převážně reagovat. Odhlásila jsem si z GGO a přečetla si zprávu. Usmála jsem se lehla si zpátky do postele.

kód:

Co když jsem smutná? To jak si mě pohladil po tváři... tím si mi vytvořil opravdu divný pocit, kvůli kterému ani nemůžu hrát GGO, protože myslím jen na to a nesoustředím se na hru. Nevím čím to je, ale obávám se toho. Navíc to pro mě je těžší, když tu nemám rodiče, kterým bych se mohla svěřit. Ty jsi snad jediný, komu teď můžu celkem důvěřovat a navíc si říkal, že když něco budu potřebovat, tak tu jsi pro mne. Já tě prosím, zbav mě toho pocitu... ty jsi se ho též zbavil, že? Poraď mi.

Napsala jsem a odeslala. Na stole mi ležela večeře, ale já neměla hlad. Taky jsem přemýšlela nad tím Soratovím kamarádem, který vypadal, že svoje okolí hodně dobře zná.

Sorata

Dojedl jsem jídlo a talíř dal do dřezu. Popřál jsem dobrou noc rodičům a šel do pokoje. Maid-chan říkala, že mi přišla zpráva, která mě celkem šokovala. Nevěděl jsem co dělat, ale nechtěl jsem Shinu nechat jen tak s tím divným pocitem. Říkala, že jsem ho musel mít a že jsem se ho v tu chvíli zbavil. Nevěděl jsem co tím myslí, ale po chvilce mi to docvaklo.

kód:

Udělal jsem to jen proto, protože jsem si vážil toho, že jsi to pro mě udělala... většina lidí by se na mě vykašlala a abych řekl upřímně, tak jsem tě tam ani nečekal. Nejspíš vím jak tě toho pocitu zbavit, ale je mi líto... to udělat nemohu. Strašně rád bych tě ho zbavil, ale jsem si jistý, že Ayasu miluju a nemohl bych jí tohle udělat. Nejspíš ti dojde o co se jedná a budeš chápat moje jednání. Doufám, že to do zítřka vydržíš a pak to něják vyřešíme. To ti slibuju. 

Zprávu jsem odeslal a lehl si do postele. "Ayase zase neodpovídá? To už spí?" Pomyslel jsem si a vzal si tablet na kterém si četl novinky.

Shino

Přišla mi zpráva a já si jí přečetla. Byla jsem ještě o to více smutnější.

kód:

Takže mi vlastně nepomůžeš, protože kdyby si to udělal, tak budeš mít ty divný pocit z toho, že si políbil jinou holku než Ayasu, viď? Je to nekonečný koloběh... já ti pomohla, ale ty teď nemůžeš pomoct mě kvůli Ayase. Možná to nebyla ta pravá cesta... nejspíš jsem si zvolila špatně. Věděla jsem, že ti to výjde i přes to, že nepřišla na čas, protože Ayase je strašně hodná a má na to nervy. Já přišla jen kvůli tobě s tím, že by se náš vztah mohl posunou o něco dopředu, ale skončila jsem jako poražený. Budu ten pocit soucítit až do smrti.

Napsala jsem a odeslala, pak jsem zabořila hlavu do polštáře a mobil pevně sevřela.

Sorata

Shino mi napsala zprávu, která pro mě byla celkem oříšek... nevěděl jsem co mám napsat a co budu dělat.
"Chudinka Shino... takže já jí tím akorád ještě víc ublížil? Ale... ale.. já nechtěl... Pomyslel jsem si a zatjal zuby.

kód:

Nevím co na to napsat. Je to pro mě těžká situace a pro tebe taky. Jsi nádherná dívka, tak proč si nenajdeš někoho jiného? Můžu ti říct, že kdyby tu nebyla Ayase, tak bych tě určitě bral. Jsi roztomilá i když někdy škrábeš, ale to máš prostě v povaze. Jsi starostlivá, když některý tvůj kamarád má potíže.  Navíc ještě hraješ hry... kdo by tě nebral?

Odeslal jsem zprávu a zívnul si.

Shino

Soratova zpráva byla opravdu dojemná a mě se vyronilo hnedka několik slz.

kód:

V životě jsem nedostala od nikoho polibek. Navíc se na mě chytá hodně kluků, ale já je nechci. Jsem zvyklá, že si vybírám já a když si vyberu, tak mám hold smůlu a ještě skončím takhle.

Napsala jsem a chvilku přemýšlela, jestli to mám poslat nebo ne, ale protože jsem věděla, že se na Soratu mohu spolehnout, tak jsem to poslala. Sorata! Onegai-shimasu! Řekla jsem a spustila ještě více slz do polštáře.

Sorata

Další zpráva od Shino mě celkem zarazila. "Takže ona odráží každého kluka jen kvůli mě? To se mi snad jenom zdá..." Pomyslel jsem si a chytl se za hlavu.

kód:

To mě mrzí a ty opravdu čekáš, že dostaneš první polibek ode mě? Nechci aby jsi se cítila špatně, protože když myslím na to, že jsem ti ublížil, tak na to myslím též a též mě to bolí. Zítra udělám všechno co bude v mých silách, ale slibuju, že tě nenechám trpět! Jak jsem řekl, na mě se můžeš spolehnout!

Po tom co jsem to napsal jsem si opravdu přehrával scénář, kdy by mě viděla Ayase to udělat, ale neměl jsem moc na vybranou. Zprávu jsem odeslal a mobil vypnul. Zavřel jsem oči a chtěl usnout. Doufal jsem ale, že Shino též usne a bude zítra v pohodě.

Shino

Mobil mi zazvonil a já brečela do polštáře. Po několika minutách jsem se rozhodla si zprávu přečíst. Sorata věděl, že jde do velkého rizika, ale dělal to kvůli mě. Trochu jsem se usmála a těšila se na zítřejší den. Zavřela jsem oči a též se snažila usnout.

Ryuunosuke

Celou dobu jsem programoval a čekal, že se Sorata ukáže na počítači, protože jsem chtěl něco ještě probrat, ale on se neukázal a psát na mobil jsem mu nechtěl, protože nejspíš už spal. Uložil jsem si postup programu a šel se pomalu natáhnout na postel. Maid.. vypni všechny monitory, ale jen jeden nech běžet a nastav budík na 7:15. Také nech spuštěný lokalizátor a měj na gps ukázané ty tři co jsme dneska potkaly. Řekl jsem a bylo vidět, že všichni jsou doma a nejspíš spí. Já též zavřel oči a po chvilce usnul.

Přijel jsem metrem na konečnou kde jsem vystoupil a vydal se na autobus, kterým jsem se dostal domů. Doma jsem seděl u kompu a žral hromadu sladkého. Procházel jsem všechny možné stránky a čekal na Watariho jestli dorazí. To se bohužel nestalo, proto mu zůstali papíry na stole. Večer jsem po vydatné večeři, plněné koblihy, jsem šel spát.

Ayase

Když jsem dojedla, popřála jsem našim dobrou noc. Vyběhla jsem do schodů, umyla si zuby a šla se převléct do čerstvě vyžehlené noční košilky. Skočila do postele a spokojeně se zamuchlala do peřiny. Dobrou noc, Sorato. Řekla jsem si a po náročném dni plném emocí jsem si šla konečně odpočinout.

Slunce zapadlo a v Tokyu nastala klidná noc. Během té noci se nad Tokyem mraky jenom hemžily. Vypadalo to podle meteorologů na bouřku.

Čas plynul a ráno se sotva pár slunečních paprsků probilo skrz mraky. Nastával další den a to dej, kdy se měla v nákupním centru uskutečnil publikace nových her.

Shino

Celou noc mi byla zima a když nastalo ráno, tak jsem se probrala se slzama u očí. Setřela jsem je a šla do koupelny se umýt. Trvalo mi to několik minut a mezitím mi táta donesl snídani a nikde mě neviděl, tak otevřel dveře do koupelny a já se rychle zahalila ručníkem. Hej! Co si myslíš, že děláš?! Vykřikla jsem a táta rychle zavřel dveře. Ah! Gomene Shino! Máš na stole snídani. Zakřičel skrz dveře a já kvůli němu měla ručník celý mokrý. Perverzní táta... Pomyslela jsem si a zapla susičku na který položila ten ručník. Dosprchovala jsem se a ručník byl jakžtakž suchý. Vyšla jsem z koupelny a nasnídala se. Kdyby to aspoň místo táty byl třeba Sorata... každopádně dneska je velký den, kdy budou v centru oznamovat nové hry. Celkem se těším, protože prý má vyjít opravdu velká pecka. Pomyslela jsem si a vzala tašku a vyrazila na metro.

Ryuunosuke

Budík mi začal zvonit a já se pomalu probíral. Koukl jsem se na lokalizator a ten ukazoval, že ta divná holka už byla v pohybu. Venku se stahovali mračna a já akorád zakroutil hlavou. Maid... dneska asi pojedeme na Hellicata. Řekl jsem Maid a ze střechy mojeho baráku se vysunul širokopásmový snímač, díky kterému jsem měl lepší přehled o okolí. K snídani jsem si dal rajčata a pomocí tabletu se připojil na Hellicata a viděl, že v dálce bude nejspíš velká bouřka. Na to jsem čekal. Uvidíme, jestli se Hellicat díky bouřce více nabije a vytvoří tak vlastní zdroj energie. Řekl jsem a pak si akorád hodil notebook do tašky a pomalu vyrazil na autobus, který mě zaveze k té základní škole, na kterou chodí Sorata.

Sorata

Ráno bylo celkem slušně zamračené a já se probudil s tím, že jsem si protřel oči. Šel jsem na záchod a pak do koupelny kde jsem si opláchl ruce a tvář. Srovnal jsem si vlasy a šel na snídani. Táta a máma ještě spali, což jsem trochu nechápal, když většinou oni vstávají jako první. Vytáhl jsem si rychlou polívku a dal vařit vodu. Po několika minutách se voda ohřála já si polívku zalil. Sednul jsem si ke stolu a začal pomalu srkat polívku do sebe. "Je super... matka má vždy ten nejlepší výběr" Pomyslel jsem si a po několika minutách jsem měl polívku snězenou. Rychle jsem vyšlapal schody a nachystal si věci. Moje uniforma už byla suchá a já se do ní oblékl. Zkontroloval jsem se v zrcadle a vzal si tašku. Došel jsem ke dveřím a táta zrovna vstal. Hodně štěstí Sorato. Řekl a já se na něho usmál. "Jasně! Neboj! Odcházím!" Řekl jsem nahlas abych probudil i matku a pak se zasmál. Šel jsem na metro a po cestě přemýšlel, jak to vyřeším s Shino.

Shino

Šla jsem na metro a po cestě mi přišla zpráva od kamaráde, se kterým hraju GGO. Ptal se mne, jestli dneska budu hrát GGO a já odepsala, že pokuď mi bude lépe, tak ano, ale pak jsem si vzpoměla na to, že tento týden je registrace do DK a já akorád sevřela mobil a dala schovala ho. Musím se registrovat na DK... je to jediná cesta, jak se zbavit mojí fobie a být... nejlepší. Pomyslela jsem si a na zastávce metra čekala.

Sorata

Když metro přijelo, tak jsem nastoupil a přemýšlel nad tím, jak to s Shino udělat. Bylo mi jasné, že to bude nejlepší před školou. (Myšleno před školou, jako, že ještě nezačne.) Napadlo mě, že by jsme mohli jít někam, kde mě moc lidí nezná a to by mohla být třeba zastávka, na které nastupuje Shino. Metro dojelo do její stanice a já vystoupil. Shino tam čekala a já k ní přišel. "Ohayo! Jak jsi se vyspala?" Zeptal jsem se a usmál se.